Místo turbíny jen stožár

^INOVACE - Moderní větrné turbíny jsou všechno, jen ne malé. Zvětšování rozměrů bylo a stále je dobrým způsobem, jak snižovat náklady, a tak větrné turbíny vyrostly do výšek kolem stovky metrů a jejich nadzemní část (rotory, převodovka, samotná konstrukce atd.) mívá hmotnost přes sto tun.

Donekonečna ovšem takto postupovat nejde a je jasné, že tento přístup narazí na své hranice. V jednu chvíli už se prostě větší elektrárna nevyplatí. Ale možná by se daly náklady šetřit úplně jinak, navrhuje španělská firma Vortex Bladeless. Představila nové koncepce větrných turbín, které by měly být jednodušší na stavbu i údržbu a v důsledku tak – i přes nižší účinnost – snad levnější než klasické rotorové větrné elektrárny.

Větrná farma osazená elektrárnami Vortex Bladeless v představě ilustrátora. Všimněte si poměrně malých rozestupů: bezrotorové stožáry by mělo být možné osazovat zhruba dvakrát hustěji než „větrníky“.

Větrné elektrárny Vortexu na pohled připomínají postavenou basebalovou pálku: má úzkou kruhovou základu, z níž stoupá úzký válec, který se postupně rozšiřuje. Elektřina v něm nevzniká kruhovým pohybem rotoru, ale v důsledku kmitání válcovitého generátoru, který rozvibruje vítr. Elektřina se z energie kmitů produkuje pomocí elektromagnetické indukce (tedy díky pohybu magnetů uvnitř „věže“).

Vynálezce se inspiroval slavnou mostní havárií z roku 1940.

Na nápad přišel prý jeden ze zakladatelů, Španěl David Yáñez, když se poprvé seznámil s pádem mostu přes Tacomskou úžinu v roce 1940. Jde o jednu z nejznámějších katastrof v dějinách inženýrských staveb, při které se mohutná mostní konstrukce doslova „roztančila“ v důsledku větru, až zkolabovala (těm, kdo ji neznají, vřele doporučujeme vyhledat na internetu video z této události).

Výroba elektřiny indukcí je méně účinná než s pomocí rotorů (o kolik přesně, to bude záviset na rozměrech atd.), ale elektrárna Vortex neobsahuje žádné převody či pohyblivé části, a tak by měla být nižší efektivita vykoupena výrazně nižšími náklady na výrobu i údržbu, myslí si autoři nápadu. Zatím jde ale jen o sliby na papíře, první velkou elektrárnu o výkonu 1 MW má společnost vyprodukovat až v roce 2018. Vyplatí se počkat na praktické zkušenosti.   

(spe-ah)